Pravidla psaní velkých písmen v českém jazyce slouží k rozlišení vlastních jmen (propria) od jmen obecných (apelativa). Velkými písmeny píšeme jména osob a zvířat (Petr, Alík), příslušníky národů a obyvatelské názvy (Čech, Evropan, Pražan), geografické názvy (Evropa, Krkonoše, Vltava), oficiální názvy institucí a států (Česká republika, Univerzita Karlova) a významné svátky (Vánoce, Velikonoce, Nový rok). Obecné názvy, přídavná jména na -ský/-cký a jazyky píšeme malým písmenem (český, čeština, pražský).
Psaní velkých písmen patří k nejkomplexnějším a nejčastěji novelizovaným oblastem české pravopisné normy. V tomto článku si shrneme základní systémová pravidla a přehledné kategorie pro školní i profesní praxi.
Autor článku je dlouholetým členem redakčního týmu Dig i-škola.cz. Věnuje se výuce českého jazyka a tvorbě vzdělávacích materiálů již přes 15 let. Na Dig i-škole.cz kombinuje klasické lingvistické postupy s inovativními digitálními nástroji. Specializuje se na efektivní studijní techniky a zjednodušování složitých gramatických pravidel. Ve volném čase se věnuje výzkumu efektivních studijních technik a jejich implementaci do digitálního prostředí. Jeho články a vzdělávací materiály pomohly již tisícům studentů zlepšit jejich znalosti českého jazyka. Ve volném čase sbírá jazykové zajímavosti a hledá nové způsoby, jak učinit češtinu přístupnější pro digitální generaci.
